Přinášíme příspěvek doc. Petra Pitharta, který měl zaznít na semináři Unie státních zástupců v Poslanecké sněmovně dne 2.6.2017. Pan docent se musel ze zdravotních důvodů omluvit, proto jeho slova publikuje web Unie státních zástupců v písemné formě:
Pivotmani trestního procesu
Petr Pithart
Postavení státního zastupitelství rozhoduje o autoritě a pověsti celého systému orgánů činných v trestním řízení, jak už se naučili říkat i novináři. Je v tomto systému něčím jako kloubem, který přenáší nebo nepřenáší podněty, ukazující na možná porušení práva a přivádí nebo nepřivádí tyto podněty tam, kde bude nebo nebude stanoveno, co jest právem.
Státní zastupitelství právě pro tuto klíčovou roli zřejmě nemůže být jasně definováno jako závislé nebo nezávislé na výkonné moci. Je ovšem zařazeno do hlavy třetí Ústavy, k výkonné moci. Nic víc, nic méně.
Kloub je namáhán ze všech stran, seshora i zezdola. Je a vždycky může být podezírán ze zaujatosti, z toho, že někomu, něčemu straní. To je těžký úděl státních zástupců. V tomto smyslu jsou na tom mnohem hůře než policisté, kteří poslouchají rozkazy, lepší než soudci, kteří neposlouchají nikoho, dokonce někdy ani Ústavní soud. Státní zástupci vždycky vstupují na led, někdy velmi tenký led, když přijímají nebo nepřijímají podněty policie, když pak žalují, anebo nežalují.
Nedočkáme se pravidla, které by státní zástupce definitivně zbavila rizik, spojených s jejich odpovědností. Oni jsou zkrátka něčím jako pivotmany v basketbalu či volejbalu: rozehrávají. V tomto smyslu určují, tvoří hru. A v tomto smyslu budou vždycky napadáni, vždycky budou, jak se říká, na tapetě. Možností bránit se mnoho nemají. Procento úspěšných žalob, zdá se, nikoho nepřesvědčuje. Jsou v rukou médií.
A tady je, snad, nějaký prostor pro zlepšení Vaší situace. Máte toho dost v rukou, když předstupujete před média, ať již textem nebo osobním vystoupením. Můžete mlčet, říct málo nebo vyklopit všechno, i to, co ještě nevíte úplně jistě.
Na vašem místě bych udělal analýzu vašich mediálních výstupů mnoho let zpátky se zdůrazněním pochybení i výstupů přesných, bezchybných, i těch, hlavně, s chybami. Při vaší přítomnosti před médii rozhoduje všechno: výraz ve tváři, dikce, body language. Postoj k tázajícímu, bohužel, i to, jak se s vámi cítí. Jestli jako hlupák, dotěra či ten, kdo pochopil, co a proč říkáte, co proč neříkáte.
Problém je tu ale v tom, co řekne a ukáže policie, a co nemůžete ovlivnit. Když našinec chtě nechtě desetkrát, třeba já, nebo padesátkrát, tedy pilnější divák, vidí zatýkání a odvlékání milenky premiéra, a pak čeká na trest doživotí, jste v maléru. To byste si měli s policií domluvit, pokud je to možné. Spíše o tom, byť zdálky, pochybuji. Policie se chce pochlubit. Vy se vlastně nemůžete nikdy pochlubit: až při vynášení rozsudku, vyhlášení trestu, ale to už je v režii nejčastěji advokátů a soudců, a vy odcházíte stranou. Když řeknete pár slov, víc ani nelze.
Udělal bych tuto analýzu, nebo bych ji nechal udělat, a nešetřil bych na to prostředky, pokud je máte, ale tady mám pochybnosti: jen vy sami dokážete zhodnotit, co bylo špatně, co dobře. Žádný mediální analytik bez vaší zkušenosti to nedokáže. Bez zkušenosti státní zástupkyně nebo státního zástupce, který sám také mnoho pokazil, a ví to.
Já osobně věřím se vaši počestnost, vaši nezaujatost. Sleduji stav veřejného mínění od chvíle, kdy se paní doktorka Zlatuše Andělová odvážila říci nahlas a na veřejnosti, co se řeklo v jídelně hotelu Internacionál v Brně o vztahu politiky a práva.
To byla slavná chvíle pravdy, ale pro vás začala sezóna podezírání a osočování. Netrvalo dlouho a někteří novináři a publicisté, jako pánové Pečinka a Doležal, začali nabízet veřejnosti vizi státu, ovládaného prokurátory. A neustali v tom ani po několika letech. Využívají, či lépe zneužívají toho, že se stěží můžete věrohodně, explicitně, věcně bránit. Máte přece odkryté oba boky. Ti pánové si počínají velmi nerytířsky.
Přeji Vám, abyste udrželi své čisté štíty. Byl jsem povzbuzen v této naději, když jste si zvolili kolegu Latu do čela vaší Unie. Znám ho totiž už přes dvacet let, byl jsem svědkem, a tak trochu i starším ochráncem a někdy pomocníkem skupiny mladých mužů, kteří si říkali Antikomplex, a skutečně si jako šiřitelé nezkreslených pravd o našich moderních dějinách počínali jako ti, kteří rozhodně nemají komplex konformity, ustrašenosti. Kolega se uvedl sepsáním knížky Státní zastupitelství ve světle proměn, která zjednává faktograficky jasno v tom, co může i laiky zajímat o postavení a práci těch, kteří se chystají ujmout moci v této zemi.
Děkuji Vám za Vaši práci a za to, že se smiřujete s vědomím, že se vám nikdy nedostane úplného zadostiučinění. Vždyť jste jen kloubem systému, čímsi stěží definovaným uvnitř jeho těla. Jste jen pivotmany, a to jsou často hráčky a hráči docela malých postav – vedle čahounů pod koši a smečařů na síti. Ale vy jste si tuto roli sami vybrali a za to vám budiž vzdána čest a jednou i kousíček slávy.
