Únorové usnesení Poslanecké sněmovny, kterým vyzvala vládu k omezení pravomocí státních zástupců, bylo hlavním tématem semináře, který 2. června 2017 na půdě Sněmovny uspořádala Unie státních zástupců pod záštitou Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Název zněl Postavení státního zástupce v trestním řízení.
„Státní zástupci jsou od okamžiku, kdy se dotkli vysokého napětí ve vedení státu, démonizováni. Jednou jsou kritizováni za to, co je úkolem policie, jindy za to, co je rolí soudu. Například v kauze Rath jde o kvalitu rozhodování soudů, nevím, co s tím mají státní zástupci společného,“ řekl ve své úvodní řeči ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který už dříve výzvu Sněmovny důrazně odmítl (podrobnosti zdehttp://www.uniesz.cz/ministerstvo-spravedlnosti-odmita-vyzvu-k-omezeni-pravomoci-statnich-zastupcu/ )
O rostoucím napětí v politice hovořil ve svém příspěvku nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Někteří politici v poslední době bez znalosti věci radí státním zástupcům, koho mají a nemají stíhat. Toho se děsím. Nepřipustím žádné stíhání či nestíhání na zakázku.“ Jeho předchůdkyně ve funkci a současná poslankyně Marie Benešová dodala: „Je to věčný boj, čím výš státní zástupci zamíří, tím větší přijdou protitlaky. Zažila jsem to já a zažívají to i mí následovníci.“
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová prezentovala komparativní zprávu, podle níž v žádné evropské zemi neplatí, aby dozor ve vyšetřování trestné činnosti státních zástupců dělal někdo jiný, než státní zástupce. Nikde v Evropě se nestaví promlčecí doba trestního stíhání u vedoucích státních zástupců po dobu, kdy jsou ve funkci, s výjimkou Maďarska, kde však mají imunitu. „Státní zástupce je absolutním pánem přípravného řízení. Aby mohl nést odpovědnost za kauzu před soudem, musí disponovat patřičnými pravomocemi,“ dodala Bradáčová. Na seminář moderovaný prezidentem Unie státních zástupců Janem Latou přišlo přibližně šedesát lidí včetně poslance a sociologa Ivana Gabala. Ten kritizoval veřejné žalobce za jejich postup v kauzách Jany Nagyové a Opencard. Pozvání dostali i zástupci „druhé strany“. Advokát Filip Seifert uvedl, že asi 98 % trestních kauz probíhá naprosto správně a standardně. Ani jím zastoupená Unie obhájců nepodporuje všechny body únorového návrhu Sněmovny, například ten o zrušení oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.
Omezení pravomocí státních zástupců se dočkalo odborné kritiky i od reprezentantů soudní moci. Podle předsedy Městského soudu v Praze Libor Vávry funguje současné státní zastupitelství výborně a hlavním úkolem pro legislativce je zcela nový trestní řád, nikoli změny pravomocí veřejných žalobců. Ústavní soudce Jan Musil komentoval téma semináře takto: „Parlament měl být zdrženlivější, do věci se příliš vložily konkrétní kauzy. Závěry Sněmovny jsou věcně nesprávné, návrh na stavění promlčecí doby je až pitoreskní“. Musil zopakoval svůj dlouhodobý názor, že postavení veřejné žaloby by mělo posílit. „Je třeba nová pozice státního zastupitelství v ústavě. Je chybné, aby bylo součástí moci výkonné, vhodnější by bylo zařadit jej do moci soudní jako rovnocenné soudům.“
Kromě výše jmenovaných na semináři vystoupili také krajský státní zástupce v Brně Jan Sladký či ředitel středočeské krajské policie Václav Kučera.
Ondřej Šťastný, tiskový mluvčí Unie státních zástupců
