Unie státních zástupců jako spolek, sdružující reprezentanty této právnické profese, již delší dobu sleduje znepokojivé trendy v jedné části tuzemské webové žurnalistiky. Jde o mediální projekty, tendenčně přinášející pohledy a hájící zájmy pouze jedné strany. Stanoviska druhé strany buď zcela opomíjejí, nebo na ni dokonce neférovými způsoby útočí. V trestním právu se tento směr nejcitelněji projevuje v jednostranném líčení mediálně sledovaných trestních kauz pouze z pohledu některých obviněných a jejich obhájců.
Aby Unie státních zástupců ověřila, jakým způsobem pracuje soukromý web Česká justice, zadala vypracování obsahové analýzy článků, publikovaných za reprezentativní období dvanácti kalendářních měsíců. Jde o texty, jejichž hlavním nebo alespoň podstatným tématem bylo státní zastupitelství a státní zástupci. Autorem analýzy je přední tuzemský mediální výzkumník, sociolog PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. – Agentura FOCUS. Výzkum směřoval k zodpovězení otázek, jaký mediální obraz profese státních zástupců Česká justice vytváří, zda při tom užívá seriózní žurnalistické postupy a zda se přístup tohoto média nějakým způsobem liší při zobrazování dalších justičních profesí, tedy advokátů (v trestním řízení obhájců) a soudců.
Výsledky obsahové analýzy v příloze zveřejňujeme. Jednoznačně ukazují, že web Česká justice dlouhodobě a cíleně přináší nevyvážený a manipulativní popis jednotlivých trestních kauz a práce státních zástupců, pozice a postavení veřejné žaloby bývá zpochybňováno bez uvedení důkazů. Některé texty se pokoušejí dovodit vztah mezi nesouvisejícími věcmi a cíleně tak vytvářet negativní obraz veřejné žaloby. U vybraných tzv. velkých kauz Česká justice „bezmyšlenkovitě“ a jednostranně přejímá stanoviska obhajoby (například vytváření dojmu nevěrohodnosti korunních svědků ihned po začátku vyšetřování) a názory zpochybňující fungování celé soustavy státního zastupitelství, přičemž pohled druhé strany nezaznívá. Česká justice se taktéž zaměřuje na osobní útoky proti jednotlivým exponovaným státním zástupcům. Nevyhýbá se ani čistě bulvárním tématům, jako je článek nepřinášející jiné sdělení než to, že si vybraní vysoce postavení státní zástupci pořídili nemovitosti. Předpojatý postoj webu se promítá i do rozhovorů, vedených v duchu „dobrý obviněný“ vs. „zlý policista a státní zástupce“. Obdobným žurnalistickým a editoriálním postupům přitom nejsou vystavení advokáti (obhájci) ani soudci.
Unie státních zástupců považuje za důležité upozornit na skutečnost, že coby stavovský spolek s webem Česká justice pro jeho neserióznost, tendenčnost a zaujatost dlouhodobě nekomunikuje. Je však nutno zdůraznit, že v jednotlivých trestních kauzách, jimiž se web obsáhle zabývá, vystupují státní zástupci jako orgány činné v trestním řízení (orgány veřejné moci), tedy zcela bez ohledu na své případné členství v Unii státních zástupců. Základní žurnalistické postupy pak velí kterémukoli justičnímu novináři, aby vůči jednotlivým aktérům přistupoval nepředpojatě, férově, objektivně a vyváženě a aby zohlednil různé pohledy na věc. I v případě, kdy se některá ze stran sporu nemůže mediálně vyjádřit (například z důvodu neveřejnosti přípravného řízení trestního), je třeba, aby byl článek vyvážený, nikoli aby pouze nekriticky přejímal tvrzení protistrany. Na tuto práci web dlouhodobě rezignuje nebo přinejmenším z jeho textů není patrna snaha zohlednit argumentaci veřejné žaloby.
Analýzu tímto předkládáme odborné i laické veřejnosti, aby si mohla sama učinit názor na web Česká justice. Férové informování veřejnosti o práci justičních orgánů totiž patří ke stěžejním úkolům žurnalistiky. (Ne)kvalita médií má pak výrazný dopad na veřejný prostor, představu celé společnosti o fungování spravedlnosti a demokratického právního státu. Ve hře není nic menšího, než úroveň prostředí, v němž žijeme, a přetrvání nezávislé justice i do budoucna.
Za Unii státních zástupců
